Obecn pojmy, zkladn zsady

Zásada přiměřenosti

V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je nově obsažena v § 6 zásada přiměřenosti. Jak má zadavatel postupovat, aby tuto zásadu neporušil? Názor na to, co je a co není přiměřené, je velmi subjektivní.

Přiměřenost je nově dle ZZVZ jednou z hlavních zásad zadávacího procesu. Bohužel, žádný právní předpis neobsahuje ani příkladmý výčet toho, co je a co není přiměřené. Přitom je třeba mít na paměti, že zásadou přiměřenosti se řídí každá zadávací podmínka zadavatele a je třeba ji zkoumat a poměřovat individuálně u každé zadávané veřejné zakázky. Např. u lhůt stanovených pro procesní průběh zadávacích řízení obsahuje ZZVZ určité minimální délky lhůt pro podání nabídek. Ty je však nezbytné poměřovat k dalším podmínkám v zadávacím řízení. Jestliže u otevřeného podlimitního řízení je zákonná minimální lhůta pro podání nabídek stanovena na 20 pracovních dnů ode dne zahájení zadávacího řízení. Tato lhůta běží ode dne odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení. Jenže provozní řád provozovatele Věstníku veřejných zakázek obsahuje podmínku, že uveřejněno bude do 3 pracovních dnů ode dne objednání. V těchto třech dnech tak dodavatelé nabídky podávat nemohou, protože o zakázce neví. Tj., má-li být lhůta pro podání nabídek přiměřená, musí zadavatel lhůtu pro podání nabídek hned na počátku prodloužit o ony tři pracovní dny. Obdobně v požadavcích na kvalifikaci dodavatelů. Zákon neurčuje, kolik referenčních zakázek zadavatel může nebo nesmí v rámci technické kvalifikace dodavatele požadovat. Jestliže v minulosti, u zakázek zadávaných podle předchozí právní úpravy, byly zcela standardně požadovány 3 referenční zakázky, pak takový počet lze považovat za přiměřený. Jakékoliv další požadavky na jiné či další referenční zakázky pak musí zadavatel umět objektivně odůvodnit, jinak se vystavuje riziku porušení zásady přiměřenosti.